Kinský, František Josef, Count, 1739-1805 (Q26)

Studoval na rytířské akademii ve Vídni a na Právnické fakultě UK v Praze. Po studiích vstoupil k apelačnímu soudu v Praze. Jeho náklonnost k vojenskému stavu ho předurčila k vojenské kariéře. Ta však byla na určitou dobu přerušena. Po zrušení jezuitského řádu, kdy existovaly vedle sebe knihovna karolinská jako knihovna světských fakult a knihovna klementinská jako knihovna fakulty filozofické a teologické, podal F. J. Kinský Marii Terezii návrh je spojit a k nim jako deponát připojit ještě majorátní knihovnu Kinských. Toto spojení knihovních celků v jedinou c. k. Univerzitní knihovnu se sídlem v Klementinu potvrdil dvorský dekret ze 6. 2. 1777 a hraběti Kinskému již jako řediteli knihovny bylo svěřeno jeho provedení. Zároveň byla knihovna převzata do státní správy, přestala být závislá na univerzitě. Kinský navrhl prodej duplikátů a z jeho výtěžku financování transportu knihoven a dalšího doplňování knihovny. Bibliotheca maior – rodová knihovna Kinských (8 738 sv., převážně ze 17. stol.) byla před převezením uložena v Rakousku na zámku Matzen. I po uložení v Klementinu zůstala knihovna, která měla samostatný katalog, rodovým majetkem. Podmínkou bylo uchování knihovny jako samostatného celku, přístupnost veřejnosti k prezenčnímu studiu, uchovávání v dobrém stavu bez možnosti cokoli prodat nebo vyměnit. V září 1777 k ní hrabě Kinský připojil i svou vlastní knihovnu (bibliotheca minor), nejdříve jako prozatímní zápůjčku, v r. 1781 ji pak do univerzitní knihovny připojil trvale. Darování potvrdil na německy psaném seznamu. Byla to knihovna rozsahem nevelká (881 sv.), ale velmi hodnotná. Na podzim 1777 byly všechny převozy ukončeny a knihovna i čítárna byly otevřeny veřejnosti.